Je to už nějaký ten pátek, co jsem byl naposledy na Konopišti. No vlastně, ve skutečnosti to za chvíli bude dvacet let a tak jsem si řekl, proč se tam tedy znovu nepodívat. Vždyť jsou tam kolem i nějaké ty kešky co by se cestou daly odlovit a některé z nich mají i nějaký ten Favorite bod. Vydali jsme se tedy na výlet.

Když jsme dorazili do Benešova, rozhodli jsme se před samotnou procházkou posilnit. Bohužel v první restauraci nám pan vrchní oznámil ještě než jsme si sedli, že „o víkendu bohužel nevaří“. Alespoň byl sdílný a poradil nám, kam ve městě na jídlo zajít a kam raději ne. Přiznejme si, to není úplně běžná praxe. Poděkovali jsme a vydali se tedy jinam; na radu pana vrchního jsme se dobře najedli a vyrazili do parku u zámku Konopiště.

Jelikož je Konopiště i se svým zámeckým parkem, který nechal vytvořit v podstatě až poslední majitel hradu, tedy František Ferdinand d’Este, pouhé dva kilometry od centra města, netrvala nám cesta nijak dlouho. Příjemnou procházkou s diskusí na různá témata všehovšudy nějakých 25 minut.

V zámeckém parku je několik tradičních schránek a jedna mysterka. Nedaleko však můžete najít i multinku, další mysterky a také jedno wherigo. A mezi nimi jsou kromě těch s obtížnějším terénem také kešky noční. Dalo by se tedy říci, že si zde na své přijde téměř každý.

I přesto, že je areál turisty hojně navštěvován, kešky jsou zde v dobrém stavu. Bohužel můj dojem u několika z nich trochu zkazil jejich obsah. Člověk by čekal, že lidé budou mít soudnost a nenapadne je pro další nálezce nechávat ve schránkách cokoliv, co by se mohlo zkazit, roztéct či přitahovat hmyz. Bohužel… V jedné ze schránek jsme našli dvě lízátka (dle vzhledu zde byla již nějakou dobu uložená), v jedné čokoládovou berušku a v další pro změnu bonbóny. Nejen, že je to proti pravidlům hry, ale také proti zdravému rozumu.

„Nu což, jsme jen lidé“, řekl jsem si a na dalších schránkách si náladu spravil několika pěknými CWG se zvířecími motivy. A nejen těmi. Během celé procházky parkem bylo stále na co koukat. Bažanti, veverky, mnoho druhů stromů rozličných tvarů a velikostí a nakonec ještě růžová zahrada s pávy. Těch pár kapek co na nás z nebe spadlo nás nemohlo rozhodit.

 

Jediné, co mne zarazilo je, že v okolí není jediná keška věnovaná rostlině konopí i přesto, že sám název zámku napovídá, že zde tato rostlina nějakou roli hrála. A skutečně. Dlouhou dobu se v okolí konopí skutečně pěstovalo, lidé znali jeho sílu coby léčivky a produkty z něj využívali prakticky denně také v podobě provazů, oděvů ale i papíru (možný námět pro některého z místních „kačerů“). Mimochodem, na zámku můžete najít i obchod prodávající produkty z konopí.