Dalo by se možná říct Oregon vypraný na 80°C. Ovšem v malém těle se skrývá kromě funkcí na které si už zvykli ti, kteří mají právě nové Oregony, i něco navíc.

Vzhledově se přístroj zpředu podobá právě Oregonům nové řady. Je totiž osazen stejným typem displeje. Ze zadní strany pak najdete kryt bateriového prostoru téměř totožný se starými nedotykovými eTrexy. Kolejnička na uchycení na karabinu nebo do cyklodržáku je také shodná s ostatními turistickými přístroji.

Při prvním zapnutí a úvodním nastavení přístroje však zjistíte, že úvodní menu se od předchozích přístrojů liší. Hned v úvodu si totiž uživatel volí profil, který chce používat a tím vlastně i nastavení přístroje (ve smyslu routingu, map, vzhledu menu apod). Toto úvodní menu lze skrz nastavení přístroje přepnout do klasického režimu jaké má třeba zmíněný Oregon 600, tedy stránku nebo více stránek s vybranými ikonami/funkcemi a palubní deskou. Výchozí nastavení je vhodnější spíš pro uživatele, kteří zařízení Garmin nikdy neměli. Zkušenější se nejspíš přepnou na druhou možnost.

Změny se dotkly také ovládání mapy. Již nelze pouhým kliknutím do mapy tuto posouvat, skrze multi-touch zoomovat apod. Mapa je „uzamčena“ na pohledu dle nastavení uživatele. Zoomovat mapu a skrývat palubní desku lze rovnou skrze tlačítka, ale pro pohyb po mapě je třeba nejprve kliknout na čtyřsměrnou růžici a až poté lze manipulovat s mapou nebo označit nějaký bod. V tom vidím určitou výhodu například v prudkém dešti, kdy by mohlo samovolně docházet k posunu mapy či změně cíle navigace. Tímhle se věc minimalizuje.

Vstup do hlavního menu pak probíhá skrz jediné tlačítko na přístroji, které vyvolá roletku s funkcemi. V tomto menu lze stejně jako v zobrazení ve stylu Oregonu 600 věci přidávat i odebírat. Já jsem zvyklý na menu Oregonů a tak jsem si nastavil potřebné funkce přímo na dvě úvodní obrazovky, mezi kterými přepínám pouhým přejetím displeje do strany. Tlačítko jsem tak používal už jen pro změnu nastavení podsvícení displeje (za denního světla zcela nepotřebného).

Velkým plusem u eTrex Touch 35 pak z mého pohledu je možnost připojit kromě wattmetru a footPodu všechna ANT čidla – tedy hrudní pás, čidlo rychlosti, kadence (jak nové senzory tak i starou GSC10) i teplotní senzor Tempe. Také lze nastavit uživatelský profil jako u klasických sporttesterů – myšleno výška, váha, věk, zóny tepu – a výchozí aktivita pro ukládaná data (např. cyklistika).

Dalším plusem pak je, že přístroj je možné skrz Garmin Express připojit ke svému Connect účtu a aplikace pak umí aktivity s nastaveným účtem automaticky synchronizovat. Tahle funkce u starších outdoorových přístrojů chyběla a bylo nutné zaznamenané aktivity přenášet ručně skrz „ruční import“.

Narozdíl od Oregonů, ale stejně jako u GPSmap 64, lze k eTrexu (ne k verzi označené číslem 25) připojit skrz bluetooth kompatibilní telefon a mít tak přímo na displeji přístroje přehled o tom, kdo volá nebo píše zprávu a tak se rozhodnout jestli je nutné vytahovat telefon z batohu.

Přístroj už v základním balení obsahuje mapu Topo Czech a spolu s ní ještě mapu Topo Active pokrývající celou EU, která je narozdíl od Recreational Map of Europe, routovatelná. Neobsahuje sice databázi adres EU, ale body zájmu ano. Na ty pak lze navigovat.

Vnitřní paměť přístroje je necelých 8GB a je, stejně jako u ostatních turistických přístrojů kromě Dakoty 10, rozšiřitelná SD kartami. Již dříve jsem v textu zmínil drobnou změnu na mapové stránce. Ostatní stránky a možnosti nastavení pak zůstaly podobné těm u poslední řady Oregonů.

A výdrž? Používám Eneloop Black a s výdrží na jeden pár baterií jsem, podle toho kolik externích čidel připojím, zhruba na 8-11 hodinách.